Betlémská cesta vás povede po několika zastaveních, kterými jsou výlohy obchodů, restaurací a služeb na náměstí T. G. Masaryka a v jeho okolí. Najdete v nich různé typy betlémů, které patří do kategorie betlémů domácích a jsou vyrobeny z rozličných materiálů.
Seznam stanovišť
1. Restaurace Černý kůň (Holubova 40)
2. Obchůdek bez obalu (Palackého 38)
3. Oční optika Olivová (Palackého 38)
4. M-dekor (náměstí T. G. Masaryka 645)
5. Drogerie Pluto (náměstí T. G. Masaryka 33)
6. Kooperativa (náměstí T. G. Masaryka 19)
7. Cukrárna Valma (náměstí T. G. Masaryka 13) – 2 betlémy
8. Kadeřnictví Klára (náměstí T. G. Masaryka 12)
9. Papírnictví-hračkárna Bajer (náměstí T. G. Masaryka 11)
10. Craft hairdesign (náměstí T. G. Masaryka 4)
11. Pekařství Obilka (náměstí T. G. Masaryka 3)
12. M-byt (náměstí T. G. Masaryka 2) – 2 betlémy (do náměstí a do ulice Holubovy)
Historie betlémů
Počátky betlémů jsou spjaty se sv. Františkem z Assisi, který nechal v jeskyňce u italské vsi Greccio na panství Giovanniho di Velita postavit v roce 1223 jesle vystlané senem. Přál si totiž vidět, jaké mohlo být prostředí, do něhož se narodil Ježíšek. K jeslím tedy přivedl osla s telátkem a pozval vesničany ze širokého okolí, aby se v noci 24. prosince přišli podívat. Vesničané se tedy o půlnoci vydali k jeskyňce, v níž sv. František sloužil mši a předčítal úryvky z evangelia sv. Lukáše. To jediné totiž podrobněji vypráví příběh o narození Ježíše Krista. Podle tradice tak byly Františkovy jesličky vůbec prvním betlémem a jeho mše vůbec první půlnoční mší. Františkánští mniši pak ve středověku šířili stavění jesliček v kostelích po celé Evropě.
V českých zemích se tradice stavění betlémů začala rodit ve druhé polovině 16. století díky jezuitskému řádu. A právě v pražském jezuitském kostele sv. Klimenta je k roku 1562 doložen první betlém a ještě do konce 16. století se podle zpráv betlémy objevují i v dalších městech. Jezuité totiž betlémy využívali jako pastorační prostředek.
Skutečně mohutný rozmach betlémů nastal v době barokní. Nezřídka se objevovaly figury v životní velikosti oblékané do krásných šatů, ať již jako samostatné postavy vyřezávané ze dřeva nebo ve formě deskové. Betlémy tvořily hlavní biblické postavy celého příběhu, a sice Panna Maria se sv. Josefem a Jezulátkem, tři králové a nezbytní pastýři.
S nástupem Josefa II. na trůn přichází zásadní zlom. Císař stavění betlémů v kostelích zakázal, ale lidé už na ně byli natolik zvyklí, že si tuto vánoční zvyklost nenechali vzít a začali jesličkami zdobit své domácnosti. Napodobovali sice betlémy kostelní, ale vymýšleli i pojetí vlastní. A tak se mezi tradiční betlémské figury dostávají i venkované, řemeslníci, selky, ponocní – zkrátka postavy z nejbližšího okolí. Mění se i krajina a z té exotické, biblické, se stává krajina českých a moravských luhů a hájů. Pro ty zručnější se pak tvorba betlémů stává příležitostným zdrojem obživy.
Lidové betlémářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století, a to zejména v podhůřích a tam, kde byla soustředěna podomácká výroba. Figury se zmenšovaly a objevily se nové materiály pro jejich výrobu: papír, vosk, pálená hlína, těsto.
Specifickým typem z této doby jsou skříňkové betlémy – figurky ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými skříňkovými betlémy také někdy koledníci obcházeli domácnosti a hrávali před nimi vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena ideologizací vánočního tématu po nástupu komunistické strany k moci. Ale i dnes najdeme řadu těch, kteří tradici českého betlémářství stále udržují.
Autoři
Autory Betlémské cesty jsou Lukáš Peška a Václav Kment.
Na realizaci se podíleli členové Kulturní komise Rady města Holic ve spolupráci s Kulturním domem města Holic.
Děkujeme všem zapojeným firmám.
